Z výzkumu trvajícího pět let budou profitovat pacienti s druhým nejčastějším zhoubným onemocněním krvetvorby – mnohočetným myelomem. Zásadní průlom přinesla analýza zbytkové nemoci pomocí průtokové cytometrie a zjištění, že pacienti nemusí podstupovat v rámci léčby tak často invazivní odběry kostní dřeně.
Laboratoř průtokové cytometrie SPADIA sehrála zásadní roli v pětiletém výzkumu zaměřeném na diagnostiku a monitorování léčby mnohočetného myelomu. Díky precizní analýze imunitních buněk pomocí moderní průtokové cytometrie se podařilo dosáhnout významného průlomu, který umožní pacientům vyhnout se častým invazivním odběrům kostní dřeně. Výsledky výzkumu přinášejí praktický benefit pacientům a podtrhují důležitost technologického a odborného zázemí laboratoře SPADIA v rámci moderní hematoonkologické péče. „Výsledky získané v laboratoři SPADIA mají nejen klinický, ale i vědecký přesah.“ uvedla Mgr. Kamila Kutějová, vedoucí oddělení průtokové cytometrie laboratoří SPADIA. (O prezentaci výsledků spolupráce se dočtete více v infobloku níže).
Přínos laboratoře průtokové cytometrie SPADIA spočívá v precizní laboratorní diagnostice pacientů s mnohočetným myelomem, kteří jsou v péči Kliniky hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava, na jejíž půdě probíhal výzkum. „Klíčovou roli v tomto projektu sehrál přednosta kliniky prof. Roman Hájek a autor projektu doc. Tomáš Jelínek, který skupinu výzkumníků BCRG (Blood cancer research group) vedl a projekt úspěšně dotáhl do konce. Z tohoto výzkumu budou pacienti s mnohočetným myelomem profitovat,“ uvedl výzkumník FNO Mgr. Ondřej Venglář, PhD., který dříve pracoval tři roky na oddělení průtokové cytometrie v laboratoři SPADIA.
Výzkum trval téměř 5 let
V rámci projektu sledoval tým výzkumníků FNO v průběhu necelých 5 let stovku pacientů ve věkové hranici okolo 65 let, kteří byli vhodní pro transplantaci vlastních kmenových buněk krvetvorby. Postup léčby má jednotlivé fáze: indukční terapie, mobilizace a sběr kmenových buněk, vysokodávková chemoterapie, transplantace krvetvorby. Před samotnou vysokodávkovou chemoterapií se musí získat vlastní štěp (mobilizace a sběr buněk), pak se pacientovi podávají vysoké dávky cytostatika (melfalan) vedoucí k totální ablaci kostní dřeně, poté se přistupuje k autologní transplantaci štěpu.
Další vyšetření ukáží, zda je pacient stále pozitivní na minimální reziduální nemoc (MRD) nebo léčba úspěšně zabrala a je v remisi. MRD se běžně sleduje invazivním odběrem z kostní dřeně v půlročních intervalech po ukončení léčby. V rané fázi je však výhodné sledovat MRD i častěji, a to také před transplantací, což dává jasnou informaci o odpovědi pacienta na indukční terapii.
„Dokázali jsme, že ze štěpu můžeme poměrně přesně odhadnout procento nádorových buněk“
„Během výzkumu a analyzováním dat získaných pomocí průtokové cytometrie jsme přišli na to, že štěpy odrážejí množství nádorových buněk, které jsou v pacientově kostní dřeni přítomny po ukončení indukční terapie. Dokázali jsme, že ze štěpu můžeme poměrně přesně odhadnout procento nádorových buněk a pacient nemusí za účelem sledování MRD před transplantací podstupovat invazivní odběr z kostní dřeně,“ popsal výzkumník hematoonkologie Mgr. Ondřej Venglář, PhD. Tým BCRG (Blood cancer research group) cytometrická data získaná v laboratoři SPADIA společně s klinickými daty FNO vyhodnotil, interpretoval a publikoval dne 15. 2. 2025 v American Journal of hematology.
Mnohočetný myelom je maligní nádorové onemocnění plazmatických buněk, což je typ bílých krvinek za fyziologických podmínek produkující protilátky. Jedná se o druhé nejčastější nádorové onemocnění krve a jeho incidence dále stoupá. Každoročně si tuto diagnózu v ČR vyslechne asi 500 lidí. Nejčastěji se vyskytuje v populaci nad 65 let, medián přežití dosahuje až 10 let. Ne každý případ se ale zachytí včas. Běžné testy nemusejí signalizovat závažnost onemocnění. Analýza imunitních buněk pomocí průtokové cytometrie však s jistotou onemocnění odhalí.
Laboratoř SPADIA prezentovala výsledky spolupráce na konferenci ve Španělsku
Zástupkyně oddělení Průtokové cytometrie laboratoří SPADIA – Mgr. Kamila Kutějová a Mgr. Pavlína Chodurová – se v loňském roce zúčastnily mezinárodní konference pořádané Evropskou společností pro klinickou analýzu buněk (ESCCA 2024) ve španělské Palma de Mallorca. Tato prestižní událost se každoročně věnuje nejnovějším trendům v oblasti analýzy imunitních buněk pomocí průtokové cytometrie, včetně jejich využití v klinické praxi a výzkumu.
Laboratoř SPADIA zde měla aktivní účast ve formě posterové prezentace, která představila výsledky spolupráce s Klinikou hematoonkologie Fakultní nemocnice Ostrava. Poster byl zaměřen na sledování minimální reziduální nemoci (MRD) u pacientů s mnohočetným myelomem pomocí průtokové cytometrie, a to ze vzorků štěpů před transplantací – tedy neinvazivní alternativy ke klasickému odběru kostní dřeně.
“Naše prezentace ukázala, že výsledky získané v laboratoři Spadia mají nejen klinický, ale i vědecký přesah. Téma vzbudilo zájem i u kolegů ze zahraničí, kteří se věnují stejné problematice.„ uvedla Mgr.Kamila Kutějová
Konference nabídla prostor pro sdílení zkušeností s novými přístupy v oblasti diagnostiky, včetně využití umělé inteligence v průtokové cytometrii. Diskutovalo se i o výzvách v oblasti standardizace vyhodnocování dat mezi jednotlivými laboratořemi v Evropě.
„Bylo velmi přínosné vidět, že postupy, které u nás v SPADIA zavádíme a rozvíjíme, jsou na špičkové mezinárodní úrovni. Potvrdilo se, že naši odborníci patří ke světové špičce v oboru diagnostiky pomocí průtokové cytometrie,“ doplnila Mgr. Pavlína Chodurová.
Oddělení průtokové cytometrie SPADIA – odborné zázemí pro precizní diagnostiku
Oddělení průtokové cytometrie tvoří specializovaný tým odborníků, kteří se dlouhodobě věnují analýze imunitních buněk, diagnostice hematologických malignit a sledování léčebné odpovědi pomocí moderní metody NGF (Next Generation Flow). Laboratoř je vybavena nejnovějšími přístroji a pracuje v souladu s mezinárodními standardy pro vyhodnocování tzv. minimální reziduální nemoci (MRD).
Tým průtokové cytometrie v laboratořích SPADIA sídlí v Ostravě a tvoří ho:
Oddělení úzce spolupracuje s klinickými pracovišti, zejména v oblasti hematoonkologických diagnóz, a zapojuje se i do vědecko-výzkumných projektů. V posledních letech se tým významně podílel na posunu směrem k méně invazivnímu způsobu sledování léčby a vyhodnocování účinnosti nových terapeutických protokolů.
„Naším cílem je přinášet kvalitní, přesná a klinicky využitelná data, která mají přímý dopad na péči o pacienty. Práce v našem oboru je nejen o technice, ale především o odpovědnosti a spolupráci s lékaři, kteří výsledky potřebují pro zásadní rozhodnutí o léčbě,“ shrnuje filozofii oddělení Mgr. Kamila Kutějová.
Díky spojení špičkové technologie, mezioborové spolupráce a odborné erudice patří oddělení průtokové cytometrie SPADIA k nejvýznamnějším pracovištím svého druhu v Česku.
